Události z domova


20. ledna 2018


Kdy nutně potřebuji víkend? Když hledám věci, nemůžu je najít, a pak zjistím, že je držím v ruce. Nebo když přijdu s dětmi k autu z nákupu, rychle odemknu dálkovým ovládáním, otočím se s Ellou v náručí, zda je Honzík za námi, otočím se zpět k autu a s hrůzou v očích zjistím, že autu svítí světla a mylně se dovtípím, že jsem ho nejspíš zapomněla zamknout než jsme odešli na nákup. A pak ještě přemýšlím, jestli vůbec nastartuji, protože za tu dobu se jistě vybila autobaterie.

19. ledna 2018


"Hafi, haf", křičí Ella na velkého psa v parku. Hned vidím, že pes není na vodítku, a tak beru Ellu automaticky do náručí. Honzíka si přitáhnu k sobě a počkám až pes s usměvavým pánem přejdou. Ella křičí dál její hafi, haf a Honzík pak dodává: "Mami, nemusíš se bát, to je hodný pes, ten nekouše". Chci tomu věřit, stejně tak všem psím páníčkům, co mi tohle vypráví.

16. ledna 2018


"Mamí, včera mi kapalo oko", říká mi ráno ve školce Honzík. "Kapalo oko? Kdy ti včera kapalo oko?", ptám se. "Protože jsi mi včera nemávala", smutně mi vysvětluje Honzík. "Ty jsi plakal?", ptám se. "Jo, a pusa mi šla takhle", ukazoval mi svěšené koutky. "Tak to ti bylo smutno. Já jsem tě ale v okně neviděla. Víš co, dnes to tedy napravím a pořádně ti zamávám, ano?", říkám. "Jo", radostně povyskočil Honzík a hnal se do třídy. Když jsem pak na Honzíka mávala, celý v okně zářil, jásal a bylo vidět, že říká ostatním něco ve stylu, to je mojé máma...a mě jásalo srdce, že je šťastný a nekape mu oko. Jak je někdy málo neuvěřitelně hodně.

15. ledna 2018


Proč nesnáším nákupy v Kauflandu a podobných velkoobchodech? Protože nakoupím to, co jsem nechtěla a nenakoupím to, co jsem chtěla nebo měla. Protože většinu věcí nemohu najít a zabere mi to extra času navíc. A v neposlední řadě, protože nakonec projezdím s plným vozíkem různá patra parkování, protože si nemohu vzpomenout, kdeže jsem to vlastně zaparkovala.