Já nebo my? | STORY

11.12.2017

Už se Vám také stalo, že jste si uvědomila, že muž většinou mluví v první osobě, kdežto Vy mluvíte za oba v množném čísle?

Je zajímavé, jak se podle tohoto postoje dají poznat ženy i z anonymních dopisů. Ne, že by mi přímo psal nějaký anonym, ale dostala jsem email, že má kdosi zájem o jednu inzerovanou věc na internetu. A podepsal se R.K. A hned z druhého emailu my bylo jasné, že to musí být žena. Psala totiž všude, my bydlíme, my nemáme, atd. Za pár prohozených emailů se mi má domněnka potvrdila. Asi bych o tom dál neuvažovala, ale toho dne se stalo něco, co mne právě o tom uvažování vybudilo.

Připravovala jsem dceru Ellu před spaním. Vykoupala jsem ji, dala plínku, oblekla do pyžámka, a v tom přišel manžel do koupelny, ke kterému Ella hned chtěla. Dala jsem ji tedy ještě do ručičky kartáček na zuby i s pastou. Ella olízla pastu jako vždy, ale nechystala se nějak vehementně čistit zuby, jen si prostě chtěla pochutnat na té pastové příchuti. Manžel ale dodal: "Myslím, že bychom měli lépe čistit dceři zuby". Vykulila jsem na manžela oči, jeho poznámka mi přišla paradoxní a nemístná. Byl to přece on, kdo Ellu držel a kdo ji správné čištění zubu mohl ukázat, kdy jsem zrovna měla plné ruce práce se synem, který se také chystal z vany.

Když jsem si to dala pak dohromady se zkušeností s tím anonymním emailem z rána, došlo mi, že muži vlastně mluví za oba partnery jen pokud to sami nechcou dělat, nebo neví jak, a čekají, že to za ně vyřeší žena. Jejich silná polovička.

Takže ponaučení pro Vás maminky, až vám partner, muž či manžel začne vyprávět, že byste vy oba mohli něco ustkutečnit nebo lépe udělat v rámci dětí, víte jak si to přeložit. Ale pozor, vyjímky existují.