Vánoční párty | STORY

20.12.2017

Manželova vánoční párty se prý vyvedla, alespoň to tak můj muž ohodnotil. Sice jídlo stálo za starou bačkoru, ale hry byly prostě super. Abych upřesnila, proč to píšu. Tahle vánoční párty pro něj byla významná v tom, že se musel podílet na její organizaci. Doma jsme s tím byli seznámeni už pár týdnů dopředu a netrpělivě jsme čekali, co se bude dít. Bude muset sedět v nějakých nesmyslných komisích, kde se rozhodne, kdo co bude mít na starosti? Počítala jsem, že to samozřejmě bude mimo pracovní dobu. K mému milému překvapení se ale týdne před touto párty skoro nic nedělo, snad kromě pár rozhodnutí během meetingů.

Abych to zkrátila, můj manžel dostal jednu z jeho nejobávanějších funkcí. Kromě práce za barem si vylosoval kreslení a následné vystřihování dětských štítů pro dětské hry. Můj milovaný manžel je schopný a je velmi dobrý ve všech předmětech, kromě výtvarné výchovy. Jeho cit pro kreslení byl už na základní škole tak špatný, že tím trpěla nejen paní učitelka, ale i manželova maminka. Podle paní učitelky nebyl schopný spočítat kolik má jablíček a hrušek, protože nenakreslil ani jedno a místo toho vystřihl rovnou číslici, kterou se děti ještě ani neučily. O rýsování nemá cenu mluvit. Dovedete si tedy představit, jak pro něj bylo náročné takový štít nakreslit, natož ho bezpečně vystřihnout z kartonu. Hrůzu z toho měl sám, ale hlavně já, aby se nezranil. Tentokrát ovšem neměl na výběr. Byla to prestiž nejen jeho, ale celého jeho departmentu, v jakém světle se před vedením firmy blýsknou. To načrtávání a vystřihování mu trvalo neuvěřitelně dlouho. Celé odpoledne. Pak přišel domů vystresovaný, vůbec totiž nebyl schopný říct, zda se mu ty štíty povedly. Zhltnul večeři a hned se dal na dohánění práce za to ztracené odpoledne. Neuvěřitelně to stihl za jednu hodinu a vyčerpáním padl do postele.

Druhý den ráno, v den P (od slova párty), si dal své oblíbené ranní cappuccino s croissantem a v klidu, že včera zvládl tak náročný úkol, odešel do práce. Ani ne půl hodinu poté mi volal celý zdrcený, že ty štíty nemůže najít. Za další půl hodinu mi skoro brečel do telefonu, že už ví, kde ty štíty jsou, ale že už musí končit a řekne mi to později. Když mi volal potřetí, dozvěděla jsem se, že jsou v kontejneru, protože je jejich uklízečka vyhodila a na jeho rozčilený dotaz, kam mu ty štíty dala, prý odvětila: "Jaké sakra štíty myslíte? Tady byla akorát hora rozstřihaného kartonu připomínající UFO kruhy, které teď startují v kontejneru".

Nicméně to by nebyl můj muž, aby to nevyřešil po svém a nenainstaloval náhradní dětské hry s projektorem. Děti z toho byly nadšené, a jen pár rodičů si neodpustilo poznámku, že to zrovna není příkladná výchovná zábava.

Jak tuto vánoční párty ohodnotil můj muž už víte...mne jen od té doby vrtá hlavou, jak je možné, že byl schopný odvést svou práci za celé to ztracené odpoledne během jedné hodiny...