Jízda z vánočního nákupu | STORY

21.12.2017

Nakupujete dárky přes internet nebo snad si je raději osaháte a jdete omrknout do obchodu? Mne ty masy lidí pře Vánoci odpuzují, vysloveně ve mně vyvolávají davové šílenství, a to i přes to, že mám v hlavě jasný plán, co bych komu chtěla koupit nebo jasnou představu svých dětí, co si přejí od Ježíška. Většinou pak narazím, že přesně tu konkrétní představu nebo přání v obchodech nemají a odcházím rozmrzelá až naštvaná. No řekněte, kde mám sehnat Baltazara Bretta z filmu Já, padouch 3, který má v hlavě funkční laser a ještě k tomu střílí žvýkačky?

Není mi prostě jasné, jak je možné, že v dnešní době, kdy jsme zahlceni produkty od A po Z, původu evropského i pofiderního z Asie, různé kvality a nepřeberného množství značek, není možné sehnat, co si děti přejí.

Takhle rozmrzelá a naštvaná jsem jela po vánočním maratonu domů. Jela jsem po ulici, která je velmi úzká, jen na jedno auto, a obležená zaparkovanými auty. Čekala jsem hodně dlouho než všechna protijedoucí auta, která měla přednost, projela. Pak jsem nasadila jedničku a vyrazila. Nikde nikdo, až ke konci ulice do ní vjel taxík, který si tohle mohl odpustit a prostě počkat. V ten moment, asi vystresování a naštvání z nákupů v kombinaci se zkušeností s taxíky, jsem neměla v plánu zastavit a chtěla jsem jasně taxikářovi dát najevo, že on měl počkat nebo mi měl dát přednost. No nedal, oba jsme zabořili brzdy, houkali a křičeli jsme na sebe v autech. Protože on neměl kam uhnout, musela jsem nakonec já. Dvojí naštvání.

A to mne nutí k závěru z tohoto dne, žhavte internet kvůli dárkům v klidu a z tepla domova. A jedete-li přecejen snad ještě na poslední chvíli nakupovat nesehnané vánoční dárky, buď nechte jasnou představu doma anebo doma raději nechte auto a zavolejte si nazpátek taxíka.