Hrnečku vař | STORY

14.12.2017

Dnes se s Vámi chci podělit o tom, jak výchovné jsou pohádky. Před spaním praktikujeme náš oblíbený rituál, že si prohlížíme nebo předčítáme pohádky. Tohle je nebo by měl být takový zlatý standard v každé rodině.

Včera si děti vybraly knížku s tradičními pohádkami, jedna z nich, kterou chtěly přečíst, byla skoro zapomenutá pohádka Hrnečku vař. Ella si prohlížela obrázky, Honzík mezitím chtěl vysvětlovat, co je to za písmenka. Ellušce se moc líbíl obrázek s tím hrnečkem, jak z něj přetéká kaše. Honzík zase chtěl vědět, proč z něj ta kaše přetéká. Tak jsme mu vysvětlovali, že hrneček je kouzelný a když na něj zaťuká, jako tady Ella názorně začala ukazovat tužkou, že začne vařit kaši. Honzík samozřejmě pokračoval v dalších proč, takže jsme se zacyklili do "proč" kruhu a pohádku ani nedočetli.

Ráno šel Honzík na nočník, dělat jeho "lulu". Když už byl hotový a nechtěl z nočníku, říkám: " Honzíku, už vstaň z toho hrnečku". Ella stála vedle něj, držela v ruce tužku. V ten moment, co jsem Honzíkovi řekla, aby z toho hrnečku vstal, ji zazářily oči. A když jsem zrovna pomáhala Honzíkovi navléknout spoďáry, Ella zaklepala na nočník, dala skoro celou hlavu do něj a začala opakovat: " Kaka, kaka, kaka". Tak ješte, že ten náš nočník není kouzelný!