7 pravidel jak eliminovat zbytečný stres s dětmi | MOTIVACE

24.01.2018

Každá máma se někdy dostane do varu, kdy jí dítě nebo děti přerůstají přes hlavu, vystresují ji natolik, že pak i na děti nechtěně křičí a zapomíná se kontrolovat. Jsou samozřejmě situace, které řádné okřiknutí potřebují, kdy hrozí dítěti nebo okolí nebezpečí. V dnešním příspěvku bych se ale chtěla věnovat tomu křičení, které vždy nemá zas až tak důvod a vyplývá spíše ze špatného rozpoložení matky.

Pojďme si nejdříve přiblížit, jaký efekt takové mámino křičení na naše děti má. Můžeme si to ukázat na následujících dvou příkladech:

1) Novopečená maminka chvátá s miminkem do poradny, nic si ale před touto cestou nepřipravila, doma nemůže najít kartičku od pojišťovny, pak si uvědomí, že nemá drobné na parkování. Samo o sobě nic důležitého, ale pro tento moment, aby se maminka dostala do poradny, zásadní chyba. Miminko už je ve svém cestovním vajíčku, a začíná plakat. Máma začíná být také mírně pod tlakem, protože hned neví, kde kartičku hledat. S penězi to pak nějak vyřeší. Za pár minut miminko už křičí a chce z vajíčka. Maminka v této situaci začíná trochu panikařit, protože čas běží a aby stihla poradnu, má nejvyšší čas jet. Situace jako vymalovaná k tomu, aby se rozplakala i maminka nebo aby na dítě začala křičet, protože se nemůže soustředit, kamže tu kartičku dala.

2) Pracující máma dvou rošťáků potřebuje dodělat něco do práce. Navíc, je to urgentně a neplánovaně. Ostatně souhlasila s takovou možností při podpisu pracovní smlouvy. Flexibilita nadevše, ale za to poloviční úvazek, který si přála. Na hlídání je pozdě, manželův příchod ještě v nedohlednu. Čas běží, dokument musí být odeslán večer a má na to jen pár hodin. Malé kluky tedy nechá hrát. Za křiku "Indiánů", se snaží soustředit. Pár věcí má hotových, ale důležitý bod se jí nedaří dát dohromady. Je zvyklá odvádět perfektní práci a se svým výsledkem v tomto bodě není spokojená. Soustředění je pryč a její myšlenky se místo na úkol začínají soustředit na dovádění a křik kluků. Začíná být podrážděná, okřikne kluky, aby dali pokoj. Je nevyslyšena, kluci dovádí ještě víc.

Tyto stresové situace pěkně ilustrují, kdy stres není způsoben našimi dětmi, ale děti jsou jen jakýmsi akcelerátorem našeho primárního problému (stresoru). V dané situaci, ale nezřídka dáváme za vinu právě dětem. Neprávem. V prvním příbehu dává maminka vinu miminku, že nevydrží v cestovním vajíčku a ve druhém zase vinu klukům, že nemohou být alespoň chvilku ticho.

Teď si představte sebe, že by Vás někdo osočoval za problém, který není Váš. Ať už v situaci, která pro Vás není pohodlná nebo v situaci, kdy ani nemůžete pochopit, proč s Vámi vlastně někdo nějaký problém má. Jak se budete cítit? A jak Vám bude, když na Vás ještě při tom někdo zvýší hlas? Tak nějak podobně se cítí i Vaše miminko, děti, které prostě nechápou, proč na ně maminka v obdobných situacích křičí. Nezřídka si to můžou interpretovat i tak, že je maminka nemá ráda, když si hrajou, sní a vytvářejí imaginární hry. Budou se tedy takovým situacím vyhýbat. Miminko bude příště křičet už jen při pohledu na cestovní vajíčko. V případě kluků vznikne nejistota, když maminka usedne pracovně za počítač.


Jak tedy efektivně předejít zbytečnému vystresování, které není způsobeno primárně dětmi?


  • NAUČTE SE SPRÁVNÉMU TIME-MANAGEMENTU

Z prvního příkladu je jasné, že maminka zanedbala přípravu na druhý den, kdy se jde do poradny. Měla si zkontrolovat alespoň den předem, zda má kartičku zdravotní pojišťovny pro miminko u sebe, zda má drobné na parkování, zda má vše, co bude potřebovat připravené. Takže plánujte a myslete o krok dopředu. I kdyby jste měla o něco dřív vstát, za pohodu Vašeho dítěte, a hlavně i Vaší, to stojí. Tento bod, ale neplatí v druhém ukázkovém případě, kdy dodělání pracovního úkolu bylo pro maminku neplánované a vede nás k dalšímu bodu.


  • ELIMINUJTE PERFEKCIONISMUS

I když zvládáte správný time-management, a máte vše perfektně připraveno a naplánováno, můžete se setkat s tzv. čárou přes rozpočet. V tento moment se může stát překážkou vlastnost zvaná perfekcionismus. Maminky, které byly zvyklé mít doma poklizeno, navařeno, než se jim narodilo miminko, mohou kvůli svému pefekcionismu trpět a snadněji se dostávat do stresujících situací. Jsou to maminky, které vynikaly ve škole svou připraveností, způsobilostí a dobrým chováním. Které si tuto vlastnost přenesly i do práce, kde chtějí být za každou cenu nejlepší a chtějí odvést perfektní práci. Je to právě i případ maminky, která místo, aby uzavřela i ten důležitý bod urgentního dokumentu, chtěla mít výsledek perfektní. Zbytečně a na úkor svých kluků. Smiřte se s tím, že s miminkem nebo dítětem nebude většina věcí perfektních.

Perkektcionismus se bude obdobně promítat i do pořádku doma, proto se nenechte vystresovat nepořádkem, který děti doma rády dělají. Smiřte se s tím, že nějaký čas nebude uklizeno. A pokud se nemůžete smířit s vidinou nepořádku, poklízejte pravidelně v krátkých úsecích tam, kde je vám nepříjemný nepořádek na očích. Pro případ návštěvy se snažte udržovat alespoň obývák a kuchyň. Ale lehce se říká, těžko dělá, zvláště pokud máte miminko, které málo přes den spí anebo aktivní malé děti, které tak rády kramaří. Slevte ze svých dřívějších návyků a postupně učtě svá robátka, veďte je k uklízení si svých hraček a věcí po sobě. Nebojte, jednou se zase vrátíte do svých zajetých kolejí. I když nejspíše ne tak perfektních.


  • VYTVOŘTE SI DOMA SYSTÉM

Co je myšleno pod pojmem systém? Tak například. Pokud máte miminko, je jasné, že budete jezdit často na prohlídky do poradny. Na to se můžete připravit a mít cestovní vajíčko připravené po ruce u dvěří, připravený fusak nebo deku, stejně tak byste měla mít připravenou tašku, která bude mít potřebné dokumenty a připravené peníze s sebou. Sama už si systém doladíte. Nepřekvapí Vás pak ani neočekávaný výjezd na pohotovost. Systém v domácnosti je vhondý zavést i pro uklízení hraček, vše by mělo mít své místo. To platí i o kuchyni, obýváku nebo koupelně. Snažte se věci dávat zpět do sříněk a nekumulujte zbytečně věci na místa, kam nepatří. Uštříte si tak čas, který byste strávila jinak uklízením. Požádejte o pomoc ostatní členy domácnosti, to platí i pro malé děti, které budete průběžně a systémově učit ukládání hraček a dodržování domácích návyků.


  • DELEGUJTE

Tento bod je důležitý zvláště pro novopečené maminky, které byly zvyklé si soběstačně zajistit domácnost od nákupu, přes úklid až po vaření. S malým miminkem to nebude ve Vašich silách, zapojte manžela, Vaši maminku nebo kamarádku, snažte se delegovat věci, které nestíháte. Nenechejte si je přerůst přes hlavu. Obdobné platí pro maminky s malými dětmi. Děti tak rády dělají, co vidí u rodičů, buďte jim tedy příkladem a ukažte, vysvětlete, jak se jejich hračky mají uklízet. Jak se chovat u jídelního stolu. Je to těžké, ale opakování je matka moudrosti. Buďte důsledné. Jinak si na sebe šijete bič a budete otrokem svých dětí a svých povinností.


  • REZERVUJTE SI ČAS PRO SEBE

Tento bod úzce souvisí s předešlým bodem. Vytvořte si čas pro sebe delegací. Každá maminka má jiné požadavky. Je jedno, zda to bude 10 minut v koupelně bez dětí každý den nebo jednou za čas požádání partnera či někoho z rodiny, aby provezl miminko venku nebo vzal děti na čerstvý vzduch. A rozhodně si vyjděte sama někam, kde to máte ráda, i když to bude jen oblíbená drogerie, kde koupíte plenky, ale zároveň se pokocháte novinkami.

Nechcete děti svěřit, máte strach, že se o ně nikdo nepostará správně, jen Vy? Tak se vraťme k bodu eliminace perfekcionismu. Je jasné, že nikdo se o Vaše děti nepostará lépe než Vy sama, ale je třeba se naučit, že chvilku být bez dětí není nic špatného. Naopak. I miminko a děti musí vědět, že jste pro ně tady a teď, ale že je fajn být na chvíli i s někým jiným. Jinak si zaděláváte na pořádný problém, ať už při nečekané Vaší nemoci nebo nutnosti nastoupit do práce.


  • NESROVNÁVEJTE SE

Není nic horšího než, že se budete srovnávat s ostatními maminkami. Zapomeňte na to! Každá maminka a každé miminko jsou jiné. Některá miminka krásně spí a jeho máma si může dostatečně odpočinout. Vy se budete zbytečně týrat představou, jak to, že je ta maminka tak hezky oblečená, nalíčená a tak odpočatá. Zatímco Vy se plahočíte v obchodě mezi regály strhaná, nevyspalá, rozcuchaná a možná i se špenátem ve vlasech. To hoďte za hlavu. Hlavní je, aby Vaše miminko nebo dítě mělo spokojenu a sebevědomou mámu, která ví, kde má své místo a která je prostě v pohodě.


  • ELIMINUJTE STRESORY ZE SVÉHO OKOLÍ

Samotným stresorem může být i práce, která nějakým způsobem přerůstá do Vašeho soukromí. Zde je důležité zamyslet se, zda má smysl být v práci, která Vás tak nesmírně stresuje, že si pak vyléváte vztek na dětech a zda se nedá změnit. Je důležité se naučit oddělit práci od soukromí. Pokud jste na mateřské/rodičovské dovolené (nejen), tak to klidně může být i osoba ve Vašem okolí. Slyšela jsem o případech, že to byla kolikrát i vlastní matka (novopečené) maminky, protože chtěla dělat vše jinak než maminka sama. Nicméně, u novopečených maminek je těžké tyto stresory rozlišit, protože to může být víceméně samotná situace, životní změna, že jsou najednou maminkou. Může je doprovázet pocit, že se sami sobě ztrácejí na úkor miminka a nepřipadají si šťastné, jak si představovaly. V tomto případě takové maminky potřebují naopak pomocnou ruku (viz bod Delegace a Rezervujte si čas pro sebe) a čas se s tak zásadní změnou vyrovnat, citlivě si o všem popovídat, případně vyhledat pomoc odborníka (může se jednat i o poporodní depresi).


Budete-li se snažit o těchto pár bodů/pravidel, uvidíte, že se budete cítit o něco lépe, vyhnete se zbytečným stresujícím situacím a budete víc v pohodě. I když je jasné, že některá pravidla se budou těžko plnit, zkuste to alespoň trochu. V tomto případě musíte začít u sebe. A pokud Vás přecejen překvapí nečekaný nával vzteku a následného stresu, snažte se na chvilku nadechnout, zastavit se a uvědomit si, že zdravé, šťastné a zvídavé dítě je dar, a zda Vám to opravdu stojí za to, na dítě křičet. Ať už to jsou mokré boty a špinavé kalhoty (když má takovou radost ze skákání v kaluži) nebo rozlitá šťáva na stole (když se mu tak líbí plácat ručičkami ve všem, co teče). Raději se tomu zasmějte. Nebědujte nad tím, že budete muset opět prát nebo poklízet (Váš primární stresor), ale místo toho dítěti stručně vysvětlete, že to není úplně to pravé ořechové. Pokud je už chápavé, zapojte ho třeba i při praní špinavých věcí. Příště si dá jistě pozor. Uvědomte si, že i mistr tesař se někdy utne, a co pak takové miminko nebo malé dítě, které teprve objevuje svět a hledá si svou vlastní cestu.


A jak stresové situace s dětmi zvládáte Vy?